„Učitelství je těžký, robotní úřad, vysilující duši, ochromující fantazii, pijící sílu z organismu: děti přicházející do školy jsou zlé, svéhlavé, bludně vychované bytosti, rafinované, zlomyslné, zhýčkané, zbloudilé, instinktivně nepřátelské a ve velkém procentu úžasně neschopné bytosti. Vracím se po pěti hodinách vyučování duševně i fyzicky vysílen. Disgustovaný, zničený, tupý, mdlý a sešlý.“Otokar Březina, básník a učitel, 1891 (zdroj: Respekt.cz)
Ironie v nadpisu? Ne nutně. Je dobré vědět, že v tom dnešní učitelé nejsou sami. Že i to nepříjemné k učitelské profesi prostě patří, že to tak bylo vždycky… (Dobře, vzdávám se, tohle zjištění samo o sobě učiteli stojícímu tváří v tváří nezvedené mladé generaci těžko zvedne náladu, ať už žije v jakémkoli století.)
Žádné komentáře:
Okomentovat